středa 28. srpna 2013

Evone


Evone se narodila 25. 8. Pyšní se mohérovým kožichem, jenž je na dotek hebký. Tlapky a mašle jsou ušité z mé oblíbené látky Fairy Frost od Michaela Millera.


Na houpačce.


Čelenka je ušitá z krystalků Swarovski.


Evone umí sama stát - na houpačce i na zemi.


Medvídek v pokojíčku.
  Po náročném focení v exteriéru Evone odpočívá ve svém pokoji.


pondělí 26. srpna 2013

Z víkendu

Bylo hezké sledovat, jak se tento víkend prolínalo léto s podzimem. Sobota byla slunečná, hřejivá, umožnila poslední koupání v bazénu na zahradě, ještě lehce kvést levanduli...pak přišla neděle a ukázala nám svou deštivou a šedivou fasádu.

Tatínek mimo jiné letos vypěstoval lilky. Jsou to poměrně veliké rostliny s krásnými květy. Dosud jsem znala jen plody.

Ukázka jednoho lesklého macíka.
Moje letos nejspíš poslední grilování. Přiznávám, že jsem se na něm podílela pouze jedinou činností - konzumací. Díky bráško!
Broskve ze zahrady - každá je jiná, jedna malá, druhá velká, třetí střední, jsou hodně chlupaté a mají na hebkých slupkách často nedokonalosti, chutnají sladce a voní opojně. Úplně jiné než ty, které vídám na pultech obchodů.
To je pouhá část výslužky od rodičů. Rádi se vracíme!:-)


Dozrávají černé jeřabiny a signalizují blížící se podzim.


Křižák pruhovaný se usídlil v mateřídoušce na skalce. Je to pěkně macatá samička.

středa 21. srpna 2013

Rosaly

Rosaly se narodila 18. 8. 2013, stihla to tak tak.
Kožich má mohérový, hebký, růžový. Je to přítulné medvědí mládě.

Umí sama stát.

Miluje zajíce.

Má ráda růžovou barvu a šperky.

Ručně šitý medvěd zdraví.

středa 7. srpna 2013

Úterní večeře

Stále piluju chuť, konzistenci, servírování atd. paštiky.


Pokud jsem ale sama doma a dávám si ji k svačině, mám ji nejraději takto:


 

Upekla jsem k ní bulky, skvělý recept jsem našla u Kitchenette. Chutnaly výborně a měly krásně křupavou kůrčičku. Podezírám svou troubu z toho, že má problém upéct kynuté těsto podle mých představ, chm.


Znovu jsem také uvařila knedlíky z odpalovaného těsta, tentokrát s blumami. Jsem z něj stále stejně nadšená. I druhý den po ohřátí zůstává hebké a vláčné. Stojí za vyzkoušení!


Středeční ráno

Díky za každé nové ráno!:-)




pondělí 5. srpna 2013

Arthur

Medvěd Arthur se narodil 2. 8. 2013. Kožich má z mohéru, čenich z hedvábné příze. Zadní tlapku mu zdobí vyšívaný květinový motiv. Hlavní ozdobou je letitá sametka uvázaná na mašli.
Je to takový dobrotivý a důvěřivý mazel.

Sběratelský medvěd.



Zapózovalo nám také slunéčko sedmitečné.


Z dovolené /5

Blížíme se do finále. Dojeli jsme pod Lubelské sedlo a pěšky se vydali po hřebenu Karavanek.
Je krásné, že i ve výškách kolem 2 000 m. n. m. roste obrovské množství rozličně kvetoucích rostlin - pod spalujícím sluncem a ve větru, který rve šat i vlasy.

Volně se pasoucí obyvatelka hor.

Kyslo mléko v místní salaši.


Ráno v horách.

Z dovolené /4

Naprosto mě okouzlil Piran! Jedná se o prastaré námořní město. Bylo založeno již v antických dobách. Stalo se součástí Byzantské říše, poté majetkem Benátek, pak patřilo k Rakousku, 1954 připadlo Jugoslávii... Má italský nádech i šmrnc, úzké uličky plné sušícího se prádla, restaurace lákající vůní ryb, svého slavného rodáka - houslového virtuóza Giuseppe Tartiniho a také moře.

Pranýř.

Při hře v šachy plyne život v Piranu poklidně.

Moc se mi líbilo také v italském Terstu. V obchodech jsem záviděla bohatý výběr olivových olejů, výrobků z rajčat, chlazených těstovin...ach jo.
Pozn.: Babičky tam byly oblečené velmi šmrncovně. Líbily se mi.



V Terstu jsme doslova zakopávali o kavárny a kavárničky s posezením venku. Nejvíce mě zaujala tato čokoládovna. Neměla množství malých stolků jako všechny ostatní, ale naopak jeden jediný veliký. Hosté seděli hezky pohromadě a poklidně četli noviny či naopak živě diskutovali.


Ve Škocjanské jeskyni bylo spoustu turistů, nekonečného prostoru, hloubek i výšek a také rodiny netopýrů, jež nám pískaly nad hlavami.

Hříšníky jednou pohltí ďáblův chřtán:-) Freska v kostele sv. Petra v Begunji.

Z dovolené /3

Jedna z našich večeří.
Nejčastěji jsme vařili v ešusu na malém vaříčku. Používali jsme zásoby z domova, místní potraviny, ale také divoce rostoucí bylinky. Takže jsme se měli dobře:-)

Hosty jsme byli také v Celji a Lublani.
Hala nad schodištěm v Plečnikově knihovně v Lublani.

Nejmilejší obchod v Lublani!



Pomalu jsme se začali přibližovat k Jaderskému moři.

Na "vrcholových" místech jsou viditelně upevněna razítka, která si můžete natisknout. Milé!


Z dovolené /2

Jednou ze zastávek byla také Krapina. Zde měl své sídlo Lech, jedná se tedy o charvátskou pravlast Slovanů. Podle Václava Hájka z Libočan pocházejí Čech, Lech a Mech právě z této oblasti. Rovněž se zde nachází jedno z nejrozsáhlejších nalezišť člověka neandrtálského na světě.

Františkánský klášter s kostelem svaté Kateřiny v Krapině. 

Jak jsme procházeli různými stezkami, stezičkami, zarostlými cestičkami či loukami, stíhala jsem obdivovat divoce rostoucí mátu, jež zrovna stříbřitě kvetla, tymián, mateřídoušku...bylinky byly také často v květináčích ve městech.

Tymián, rozmarýn a saturejka na hradním nádvoří v Ptuji.
Zmrzliny byly skvělé.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst jihovýchodní Evropy.

Z dovolené /1

Dovolenou jsme strávili cestováním po Chorvatsku, Slovinsku, Maďarsku a severovýchodní Itálii.
Na zádech jsme měli krosny, spali jsme pod širákem, ve stanu, v kempu, u hodných františkánů pod stříškou... Dopravním prostředkem nám byl autobus.

Nejvíce dní jsme pobyli v chorvatském Daruvaru. 20 % obyvatel z 13 200 zde žijících tvoří Češi. Počali se zde usazovat od 90. let 18. století. Místními byli vítání, neboť byli zručnými řemeslníky a zkušenými hospodáři. Také okolní vesnice byly ve 40. a 50. letech 19. století osídleny Čechy. Nevím, kolik obyvatel Česka má o této početné komunitě v Chorvatsku povědomí. Stále si udržují české zvyky, mluví spolu česky, zpívají české písně, hrají české hry, založili daruvarský pivovar, mají českou školu i školku...
Fotek mám mnoho, proto vybírám jen pár - jídla. Do Daruvaru se ještě chystám, mimo jiné jsem vůbec nestihla vyzkoušet jejich termální prameny!

Sobotní ráno na tržnici.

Chladící box nacpaný spoustou domácích zdravě žlutých kuřat.


Tenhle tvarohovitý sýr byl tak výborný! Domácí chuť lahodného mléka, smetany, lehce nakyslý...stačilo přidat jen špetku soli a chléb.

Zúčastnili jsme se krajanského (českého) Etno dne v Ivanově Sele. Je to jedna z nejstarších původně českých vesnic. Zahráli jsme krátké divadlo, zazpívali písně a na oplátku jsme vyslechli české písně zpívané krajany, shlédli představení Staré pověsti české a také dostali buchty pečené venku v peci a plnými doušky pili pivo Staročeško. Při čekání v pivní frontě jsme si se všemi okolo sebe mohli povídat česky, přestože jsme byli ve středozemí Chorvatska.

Pec chlebovka.

Povidlové buchty, po kterých se jen zaprášilo.

Chrpy v novodobém kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Ivanovo Selo je významným hnízdištěm čápa bílého, tento rok mají 26 aktivních hnízd.

Další dny jsme navštívili Remetinec, Varaždin, Lepoglavu, Lobor, Martinščinu, Belec...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...